Dne 1. 1. 2026 nabyl účinnosti zákon č. 270/2025 Sb., kterým došlo k zásadní novelizaci trestního zákoníkumj. v oblasti ukládání peněžitých trestů. Cílem tohoto nového pojetí je odlehčit českým věznicím a efektivněji využívat alternativní sankce tak, aby nedocházelo k ukládání drakonických trestů za takové trestné činy, které není účelné postihovat odnětím svobody.
Univerzální sankce
Dřívější právní úprava cílila na ukládání peněžitého trestu pouze v situacích, kdy pachatel pro sebe nebo pro jiného spácháním úmyslného trestného činu získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Bez splnění této podmínky bylo možné uložit peněžitý trest pouze za ty trestné činy, u nichž to trestní zákoník dovoloval, popř. za přečiny, ovšem jen pokud vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného přečinu a osobě a poměrům pachatele nedošlo k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody. Samostatně (tj. nikoliv v kombinaci s jinou sankcí) bylo možné uložit peněžitý trest pouze v případech, kdy vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu nebylo třeba.
Naproti tomu nová úprava výslovně uvádí, že peněžitý trest lze uložit za jakýkoli trestný čin, a soud zváží jeho uložení zejména v případech, kdy pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Výjimkou, kdy peněžitý trest nemá být uložen, jsou situace, kdy by byl zřejmě nedobytný (neexistovala by reálná šance, že peněžitý trest bude od pachatele získán).
Nová úprava také počítá s ukládáním trestu jako samostatného. Mimo podmínku, že vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba, pak zákonodárce do trestního zákoníku vtělil zásadní výjimku – jako samostatný nelze uložit peněžitý trest za trestné činy týrání svěřené osoby (§ 198 TrZ) a týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 TrZ), zločiny uvedené v hlavě první TrZ (tj. trestné činy proti životu a zdraví – např. vražda dle § 140 TrZ) a hlavě třetí TrZ (tj. trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti – např. pohlavní zneužití dle § 187 TrZ) a za zvlášť závažné zločiny.
Určení výměry peněžitého trestu
Zcela zásadní změny doznal také způsob určení výměry peněžitého trestu. Zatímco dřívější úprava striktně nastavila paušální hodnotou spodní i horní hranici denních sazeb, ve kterých je výměra trestu určována, současná úprava ponechala spodní hranici paušálně nastavenou na 20 denních sazeb, ale horní hranicenově odpovídá počtu denních sazeb, kolik odpovídá horní hranici trestní sazby trestu odnětí svobody stanovené ve dnech za pachatelem spáchaný trestný čin.
Beze změny zůstává, že denní sazba činí nejméně 100 Kč a nejvíce 50 000 Kč.
Příklad z praxe: Pan Novák byl odsouzen za trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle § 337 TrZ. Soud vzhledem k okolnostem případu stanoví výši trestu na 160 denních sazeb (maximální sazba, kterou v tomto případě bylo možné uložit, činí 2 roky odnětí svobody, což odpovídá horní hranici 730 denních sazeb). Poté soud posoudí majetkové poměry pana Nováka. Zjistí, že má stálé zaměstnání, a vypočítá mu výši jedné denní sazby na 1 000 Kč. Vynásobením obou hodnot, tj. 160 × 1 000, soud dospěje k výsledku, že pan Novák musí uhradit peněžitý trest ve výši 160 000 Kč.
Přeměna trestu
Zákonodárce se také novým způsobem vypořádal se situací, kdy odsouzený peněžitý trest neuhradí. V takovém případě dojde k přeměně peněžitého trestu na trest odnětí svobody. Systém je v tomto ohledu zcela jasný a spravedlivý: jedna denní sazba peněžitého trestu = jeden den odnětí svobody.
Pokud by tedy pan Novák z příkladu výše neuhradil svůj peněžitý trest 160 000 Kč, soud by rozhodl o přeměně ze 160 denních sazeb peněžitého trestu na 160 dní odnětí svobody.
Mimořádné snížení trestu odnětí svobody
Další novinkou je možnost mimořádného snížení trestu pod dolní hranici trestní sazby. Soud tak může postupovat v případech, kdy je to vzhledem k poměrům pachatele a povaze činu dostatečné k nápravě – a to za podmínky, že je vedle mírnějšího trestu odnětí svobody ukládán také peněžitý trest. Jeho celková výše (vyjádřená v denních sazbách) musí spolu s trestem odnětí svobody dosahovat alespoň původní dolní hranice trestní sazby.
Předpokládaný dopad na trestněprávní praxi
Nová právní úprava přinesla poměrně revoluční změny v ukládání peněžitého trestu, které zajistí modernější a efektivnější trestání tam, kde to soud bude považovat za vhodné. Tento nový, flexibilnější nástroj by mohl vést ke zmenšení přeplněnosti věznic, neboť zejména u méně závažných trestných činů – u kterých by trest odnětí svobody mohl působit jako přehnaný a zbytečný a podmíněný trest zase jako de facto únik bez trestu – může být mnohem účelnější využít právě peněžitý postih.
Vykoupení se z trestu – mýtus, nebo realita?
Ačkoliv se v souvislosti s novými pravidly objevují obavy, že si bohatší pachatelé mohou „koupit svobodu“, zákon nastavuje přísná pravidla. Peněžitý trest namísto vězení či jeho mimořádné snížení nelze uplatnit automaticky. Soud vždy přísně zkoumá majetkové poměry pachatele, povahu činu a nikdy jej nelze aplikovat u závažných zločinů (jako je týrání, násilné trestné činy na životě a zdraví apod.). Rozhodně nejde o beztrestnost za peníze, ale o snahu nahradit neefektivní pobyty ve věznicích tvrdým a citelným finančním postihem.
Závěrem
Pokud se Vy nebo někdo z Vašich blízkých ocitnete v trestním řízení v pozici stíhané osoby, která potřebuje silnou obhajobu, nebo v pozici poškozeného, jehož práva je třeba důkladně prosadit a ochránit, neváhejte se obrátit na naši advokátní kancelář. Jsme připraveni Vaši situaci odborně posoudit a celým procesem Vás bezpečně provést.