Stanete-li se obviněným z trestného činu, může Vám státní zástupce, a to i prostřednictvím policejního orgánu, nabídnout sjednání dohody o vině a trestu. O uzavření dohody o vině a trestu je ale v praxi častěji vhodné v určitých případech usilovat z Vaší strany. Co přesně tedy pro Vás dohoda o vině a trestu znamená?
Principem dohody o vině a trestu je dohoda obviněného a státního zástupce, kterou dojde k ulehčení práce orgánů činných v trestním řízení při dokazování, které bývá mnohdy velmi náročné a zdlouhavé. Obviněný je v takovém případě odměněn zpravidla mírnějším trestem, než který by mu byl uložen soudem v odsuzujícím rozsudku, ale zejména jistotou, že soudem uložený trest nebude zcela mimo rámec jeho představ (např. v řízení před soudem Vám může reálně hrozit uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, v rámci dohody o vině a trestu se dohodnete na trestu podmíněném).
Zahájení jednání o dohodě o vině a trestu je oprávněním státního zástupce, je tedy vždy jen a pouze na jeho úvaze, zda návrh obhajoby na zahájení jednání o dohodě o vině a trestu bude akceptovat či nikoliv. To souvisí s právní premisou, že obviněný má právo na řádný a spravedlivý proces (čl. 6 Úmluvy), nikoliv už však nárok na vyřízení jeho trestní věci formou odklonu od takového procesu
Obsahem ujednání mezi státním zástupcem, obviněným a příp. poškozeným je konečné řešení trestní věci. Řeší se vina, trest, příp. ochranné opatření, a také otázka náhrady škody poškozenému.
Pokud si obviněný přeje se státní zástupcem sjednat dohodu o vině a trestu, musí učinit prohlášení o spáchání skutku, pro který je stíhán. Další podmínkou je, že na základě dosud opatřených důkazů a dalších výsledků přípravného řízení nejsou dány důvodné pochybnosti o pravdivosti jeho prohlášení. Tedy od obviněného se vyžaduje se určitá forma doznání, k němuž se však v případě, že by ke sjednání dohody o vině a trestu nakonec nedošlo, v dalším řízení nepřihlíží. Obhájce se povinně sjednání dohody o vině a trestu účastní jen v případech nutné obhajoby, lze však doporučit jeho účast ve všech případech, kdy dochází ke sjednávání dohody o vině a trestu.
V posledních letech lze kvitovat deklarovaný zájem státního zastupitelství k dohodám o vině a trestu přistupovat ochotněji než tomu v prvních letech zavedení institutu. Kromě podpisu společného memoranda o součinnosti podepsaného mezi Nejvyšším státním zastupitelstvím a Českou advokátní komorou situaci pomohla i změna právní úpravy provedená novelou č. 330/2020 Sb., která využitelnost dohody o vině a trestu rozšířila na všechny trestné činy, tedy i na zvlášť závažné zločiny, a dále rozšířila možnost uzavřít ji i v řízení před soudem (dříve tato možnost byla pouze v přípravném řízení). Na druhou stranu v praxi se lze stále ještě setkat s případy, kdy jsou žádosti obhajoby o zahájení jednání se státním zástupcem (mnohdy i bez odůvodnění) nevyslyšeny.
Trestní řízení se sjednáním dohody o vině a trestu značně zjednoduší a zrychlí. Sjednaná dohoda o vině a trestu podléhá dále schválení soudu. Rozhodné slovo na přesné výši trestu má však státní zástupce, který má povinnost vycházet z hmotněprávních kritérií při ukládání trestů dle § 39 a násl. trestního zákoníku (tedy kritérií, které používá při rozhodování o výši trestu soud).
Rozhodnutí soudu má povahu odsuzujícího rozsudku se všemi důsledky s tím spojenými (např. zápis do rejstříku trestů), což je rozdíl oproti ostatním odklonům v trestním řízení (podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání). V případě, že by sjednaná dohoda o vině a trestu byla zjevně nesprávná nebo nepřiměřená co do druhu či výše uloženého trestu, soud takovou dohodu jednoduše neschválí.