V trestním řízení se můžeme setkat s celou řadou procesních úkonů. Jedním z takových úkonů je domovní prohlídka, tedy úkon, kterým dochází k významnému zákonem předvídanému zásahu zejména do práva na ochranu obydlí a soukromí.
Co je domovní prohlídka a jaký je její význam?
Domovní prohlídka je úkon, který je upraven v § 82 a násl zákon č. 141/1961 Sb., Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád). Během domovní prohlídky dochází ke vstupu provádějícího orgánu do obydlí, aby zde hledal osoby a věci důležité pro trestní řízení. Takovou osobou může být například osoba podezřelého z trestného činu a věcí může být typicky důkazní materiál či tzv. výnosy z trestného činu. V praxi tedy provádějící orgán vyhledává např. listinné či věcné důkazy, nosiče dat (CD či flash disky), nejrůznější hmotné předměty či větší obnosy peněz.
Vedle domovní prohlídky rozeznává trestní řád prohlídku jiných prostor a pozemků. Jedná se o obdobný úkon, který se liší jen místem, kde se prohlídka provádí. Zatímco domovní prohlídka, jak sám název napovídá, je prováděna v domovech/obydlích, prohlídka jiných prostor a pozemků je prováděna v těch prostorách, které neslouží k bydlení. Nejčastěji to jsou kanceláře, dílny, jiná pracoviště, ale třeba také bankovní schránky či automobily.
Za jakých podmínek a kdo může prohlídku vykonat?
Jelikož je domovní prohlídka velice intenzivním zásahem do soukromí osob, lze ji vykonat pouze za přísných podmínek a postupem stanoveným trestním řádem. Při provedení domovní prohlídky policejní orgán využívá momentu překvapení, kdy podezřelá osoba není předem o uskutečnění domovní prohlídky informována, a zpravidla se snaží v co nejkratší možné době zajistit důležité důkazy.
Prohlídku lze vykonat jen na základě Příkazu k domovní prohlídce. Tento příkaz vydává provádějícímu orgánu soud na základě § 83 trestního řádu, a to na základě žádosti provádějícího orgánu prostřednictvím státního zástupce. Tento příkaz musí být doručen osobě, u níž se prohlídka koná. Toto doručení je v praxi realizováno předáním příkazu bezprostředně před započetím prohlídky.
Domovní prohlídku provádí zpravidla policejní orgán. Tento pojem však nesplývá s pojmem Policie České republiky (PČR), jak by se mohlo zdát. Policejních orgánů je celá řada a mimo útvary PČR sem patří také pověřené orgány:
- Celní správy,
- Vězeňské služby,
- GIBS,
- Vojenské policie,
- BIS,
- ÚZSI a
- Vojenského zpravodajství
V praxi provádí prohlídku nejčastěji policejní orgány PČR a Celní správy. Některé prohlídky mohou být také prováděny v součinnosti více provádějících orgánů.
Zásadní podmínkou provedení domovní prohlídky je přítomnost tzv. nezúčastněné osoby. Podle § 85 odst. 2 trestního řádu je nezúčastněná osoba taková, která není příslušníkem provádějícího orgánu, není subjektem probíhajícího trestního řízení a ani není jinak osobně zainteresovaná
do průběhu trestního řízení. Tato osoba představuje garanci zákonného postupu orgánu vůči osobě, proti níž domovní prohlídka směřuje. Je přítomna každému dílčímu úkonu prohlídky a bez ní není možné opatřit jakýkoliv důkaz, zajistit jakoukoliv věci či otevřít datový nosič. Nezúčastněná osoba je také přítomna evidenci zajištěných věcí. Představuje určitou pojistku proti tomu,
aby provádějící orgán nemohl např. podstrčit důkaz do prohlíženého obydlí. Povinnost přibrat nezúčastněnou osobu však není absolutní. Pokud by mohlo dojít k ohrožení jejího života nebo zdraví, není její přítomnost nutná.
Jak domovní prohlídka probíhá?
Domovní prohlídka má zákonem stanovený postup. Před samotným počátkem domovní prohlídky je potřeba osobu, u níž se prohlídka uskuteční, vyslechnout. Tuto povinnost nalezneme v § 84 trestního řádu. Výslech musí předcházet domovní prohlídce. Cílem výslechu je docílit dobrovolného vydání hledané věci. Provádějící orgán vyslýchaného seznámí s tím, co bude během prohlídky vyhledáváno. Pakliže vyslýchaný hodlá dobrovolně vydat hledanou věc, aplikuje se postup dle § 78 trestního řádu, tedy provádějící orgán vyzve osobu, u níž je domovní prohlídka vykonávána, k vydání věci a tato tak dobrovolně učiní.
Samozřejmě trestní řád nespoléhá pouze na dobrou vůli lidí, ale „vyzbrojil“ provádějící orgány
i oprávněním postupovat proti vůli osob. Tento postup je upraven v § 79 trestního řádu a nazývá se odnětí věci. K tomuto úkonu dojde, jestliže nebyla věc vydána dobrovolně a jestliže k odnětí byl dán předchozí souhlas státního zástupce. Tomuto odnětí musí být také přítomna nezúčastněná osoba.
Pokud by někdo zamýšlel, že bude klást ještě větší odpor, než se kterým počítá výše zmíněný
§ 79, a rozhodl by se například provádějícímu orgánu jednoduše znemožnit přístup do prohledávaných prostor, může provádějící orgán využít § 85a trestního řádu a odpor překonat. Může dojít například k násilnému vstupu do budovy, použití donucovacích prostředků či služebního psa. Vzhledem k těmto možnostem provádějícího orgánu lze doporučit vyhovět v provedení prohlídky, neboť každý, vůči nemuž byl tento příkaz vydán, je povinen prohlídku strpět.
Je důležité zmínit také to, že § 78 trestního řádu sice nabízí zdánlivě idylický postup, kdy osoba dobrovolně vydá věc a tím pro ni prohlídka končí. V praxi však může dojít k tomu, že i přes aplikaci postupu dle § 78 trestního řádu dojde i k samotné domovní prohlídce. Tato situace typicky nastává, když je hledaný větší počet blíže neurčených věcí a provádějící orgán přesně neví, co bude chtít zajistit. Jako příklad lze uvést, když provádějící orgán hledá např. faktury konkrétní společnosti za období let 2023 až 2025. Takových faktur mohou být jednotky i stovky a nikdo proto nepozná, zda byly dle § 78 trestního řádu vydány všechny takové faktury, a provádějící orgán proto dojde k závěru, že se prohlídka i tak uskuteční.
Samotná prohlídka je prováděna příslušníky provádějícího orgánu. Tito příslušníci prohledají všechny dotčené prostory, nábytek či jakákoliv jiná místa, kde by se mohly hledané věci nacházet. Pokud naleznou některou z hledaných věcí, tato je odejmuta a zaevidována.
Na závěr domovní prohlídky je sepsán Protokol o provedení domovní prohlídky. V tomto protokolu jsou jmenovitě uvedeni příslušníci, kteří se prohlídky účastnili, dále nezúčastněná osoba a dále osoba, u níž se prohlídka uskutečnila, případně i její advokát. Dále v protokolu nalezneme výpověď vyslýchaného dle § 84 trestního řádu, a nakonec podrobný seznam věcí, které byly při prohlídce vydány či zajištěny. Každá taková věc je poté pod dohledem vložena do tzv. orgatechu, což je plastový vak, který má své unikátní číslo a po vložení věci do něj se vak zalepí a popíše údaji o zabavené věci. Tyto údaje jsou pak součástí protokolu, ve kterém nalezneme také příslušné číslo orgatechu. Protokol je na závěr podepsán každou osobou, která byla prohlídce přítomna.
Listinné důkazy se zpracovávají trochu odlišným způsobem. Listiny jsou proděravěny děrovačkou, sešity provázkem v barvě české trikolory. Konce tohoto provázku jsou přilepeny „lepítky“ k zadní straně listinného důkazu a tato lepítka jsou poté orazítkována tzv. kulatým razítkem, a dále jsou podepsána osobou, které zajištěný listinný důkaz patří. Pokud by tedy kdokoliv chtěl do takto vzniklého spisu cokoliv přidat či odebrat, musel by porušit podepsaná lepítka. Těmito postupy je tady bráněno v manipulaci s takto získanými důkazy
V průběhu domovní prohlídky provádějící orgán celý prostor prohlídky nafotí ve stavu, v jakém
se nacházel před počátkem prohlídky. A dále je fotograficky zaznamenána přesná poloha, kde se nacházela každá věc, k jejímuž zajištění při domovní prohlídce došlo.
Postup je tedy velice striktní a nelze se od něj až na zákonné výjimky odchýlit. Právě tyto nutné formality zajišťují průběh prohlídky, a především její legalitu.
Zastoupení advokátem
Stejně jako i u jiných úkonů v rámci trestního řízení, i v případě domovní prohlídky může osoba, jíž se domovní prohlídka týká, žádat a trvat na tom, aby byl prohlídce přítomen její advokát. Ten svému klientovi poskytne podporu, vysvětlí mu, jaká jsou jeho práva a povinnosti během prohlídky a jak bude prohlídka probíhat a dohlédne na zákonný průběh domovní prohlídky. Přítomnost advokáta je v tomto případě žádoucí, jelikož domovní prohlídka patří ke složitějším úkonům (viz výše), u kterých je více prostoru pro případná pochybení, která osoba práva neznalá nemusí vždy odhalit. Na případné chyby je nezbytné upozornit (ať již během prohlídky či během dalšího vývoje trestního řízení), díky čemuž může dojít i k nepoužitelnosti důkazů, které byly při této prohlídce získány, což může mít zásadní význam pro obhajobu klienta.
Neváhejte nás kontaktovat a poradíme Vám, jak postupovat, pokud se vy nebo někdo z vašich blízkých dostane do situace, kdy je nařízena domovní prohlídka, anebo již i proběhla a je třeba vyhodnotit její zákonnost a připravit obhajobu v trestním řízení.