Úvod
Mladistvým se podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen „ZSM“) rozumí ten, kdo v době spáchání provinění (tj. trestného činu spáchaného mladistvým) dovršil patnáctý rok a nepřekročil osmnáctý rok svého věku; má se za to, že mladistvým je i ten, kdo v době spáchání provinění dovršil patnáctý rok věku, ale u něhož není možné bez důvodné pochybnosti určit, že v době spáchání provinění překročil osmnáctý rok věku.
Mladistvé osoby požívají v rámci trestního řízení zvláštní ochrany, a to ve všech postaveních, ve kterých se nacházejí, tedy ať už se jedná o mladistvého pachatele (obviněného), svědka či poškozeného. Toto zvláštní postavení vyplývá z mnoha právních norem, a to na úrovni mezinárodního práva, práva ústavního i běžných zákonných norem.
Mezinárodní Úmluva o právech dítěte v čl. 3 odst. 1 uvádí, že zájem dítěte (dítětem se zde rozumí i mladistvý) musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. Jedná se o obecnou hodnotovou normu, která se propisuje do tuzemských norem i norem dalších signatářů Úmluvy. Listina základních práv a svobod také zaručuje mladistvým a dětem zvláštní ochranu, a to ve svém čl. 32 odst. 1.
Pravidla výslechu mladistvého
Mladistvý může hrát důležitou roli v trestním řízení, a to jak v pozici svědka či poškozeného, tak v pozici pachatele. Všechna tato postavení mohou být pro osobu mladší osmnácti let velice choulostivá, neboť mohou znovu vyvolávat traumatické vzpomínky či pocity. Do střetu se v těchto případech dostávají dvě protichůdné hodnoty – společenský zájem na věrohodném zjištění rozhodných skutečností na straně jedné a ochrana psychického zdraví vyslýchaného na straně druhé. Pravidla pro výslech se však výrazně liší podle konkrétního procesního postavení mladistvého.
Výslech mladistvého jako svědka
Důležitým ustanovením věnujícím se ochraně svědků je § 102 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „TrŘ“). Tato norma stanoví, že jestliže je jako svědek vyslýchána osoba mladší než osmnáct let o okolnostech, jejichž oživování by mohlo nepříznivě ovlivňovat její duševní a mravní vývoj, je třeba výslech provádět zvlášť šetrně a po obsahové stránce tak, aby výslech v dalším řízení zpravidla už nebylo třeba opakovat.
K takovému výslechu je třeba přibrat orgán sociálně-právní ochrany dětí (tzv. OSPOD) nebo jinou osobu, která má zkušenosti s výchovou mládeže. Ve složitějších případech může orgán využít konzultace pedagoga, dětského psychologa nebo psychiatra. Jestliže by orgán provádějící výslech podle § 102 TrŘ nepřibral OSPOD či pedagoga, jednalo by se o podstatnou vadu, která by činila výpověď nepoužitelnou jako důkaz.
Dále mohou být přibráni i rodiče vyslýchaného, jestliže to může přispět ke správnému provedení výslechu. Rodiče a přibraný OSPOD disponují významným oprávněním – mohou navrhnout odložení, přerušení nebo ukončení úkonu, jestliže by pokračování v něm mohlo mít nepříznivý vliv na psychický stav vyslýchané osoby. Orgán činnýv trestním řízení návrhu nevyhoví pouze výjimečně, a to pokud hrozí závažné nebezpečí z prodlení.
Z výše uvedeného vyplývá zásada „jednoho výslechu“. Zpravidla se provede pouze jeden hlavní výslech ve speciální výslechové místnosti, ze kterého je pořízen zvukový i obrazový záznam. Tento záznam je poté u soudu proveden jako důkaz dle § 211 odst. 2 písm. b) TrŘ, aby nedocházelo k opětovné traumatizaci u hlavního líčení.
Výslech mladistvého jako poškozeného (oběti)
Pokud mladistvý vystupuje v roli poškozeného (např. oběť násilného či mravnostního trestného činu), vztahuje se na něj kromě trestního řádu také zákon o obětech trestných činů (ZOTČ). Podle tohoto zákona je osoba mladší 18 let automaticky považována za tzv. zvlášť zranitelnou oběť.
Tento status dává mladistvému u výslechu další významná práva:
- Právo na důvěrníka a zmocněnce: Mladistvý má právo, aby ho k výslechu doprovázel důvěrník (osoba, které důvěřuje a která mu poskytuje psychickou oporu, např. příbuzný či pracovník neziskové organizace). Dále má právo na bezplatnou právní pomoc zmocněnce (zpravidla advokáta), který dbá na to, aby při výslechu nebyla porušována jeho práva.
- Zabránění kontaktu s pachatelem: Mladistvá oběť má právo požadovat, aby při výslechu i v průběhu celého řízení nedošlo k žádnému vizuálnímu kontaktu s pachatelem. K tomu se v praxi využívají oddělené čekárny nebo výslech prostřednictvím videokonferenčního zařízení (dle § 111a TrŘ).
Výslech mladistvého jako obviněného (pachatele)
Zcela specifická pravidla platí, pokud je mladistvý vyslýchán jako osoba podezřelá či obviněná ze spáchání provinění (tj. trestného činu spáchaného mladistvým). Zde se postupuje striktně podle ZSM, který zavádí mimořádně silné záruky ochrany jeho práv:
- Nutná obhajoba: Od okamžiku, kdy je proti mladistvému zahájeno trestní stíhání (případně od okamžiku jeho zadržení), musí mít obhájce. Bez přítomnosti obhájce (advokáta) nelze výslech obviněného mladistvého vůbec provést. Pokud si ho mladistvý nebo jeho rodiče nezvolí sami, je mu obhájce ustanoven soudem.
- Práva zákonného zástupce a OSPOD: O výslechu obviněného mladistvého musí být vždy vyrozuměn jeho zákonný zástupce a příslušný orgán OSPOD. Zákonný zástupce má právo se výslechu osobně účastnit a uplatňovat ve prospěch mladistvého jeho práva (včetně podávání opravných prostředků, a to dokonce i proti vůli samotného mladistvého).
- Role Probační a mediační služby (PMS): U výslechu a v celém řízení hraje důležitou roli pracovník PMS, který zjišťuje rodinné a sociální zázemí mladistvého a navrhuje vhodná výchovná opatření.
Společné zásady a způsob vedení výslechu dle ZSM
Právní rámec ke způsobu jednání s mladistvým ve všech jeho procesních postaveních poskytuje § 41 ZSM, který mj. stanoví, že při provádění úkonů se musí postupovat tak, aby nedošlo k narušení psychické a sociální rovnováhy mladistvého a jeho další vývoj byl co nejméně ohrožen. Úkony přípravného řízení, kterých se mladistvý účastní, navíc provádí zpravidla specializovaný policejní orgán.
Zásadní je také § 42 ZSM, který orgánům ukládá povinnost poučit mladistvého o jeho právechsrozumitelně a přiměřeně jeho věku a rozumové vyspělosti. Mladistvého je třeba poučit zejména o:
- stadiích trestního řízení a úloze orgánů činných podle ZSM,
- právu zákonného zástupce být poučen o právech mladistvého a účastnit se úkonů,
- ochraně jeho soukromí v trestním řízení (v řízení ve věcech mládeže platí obecný zákaz zveřejňování identity),
- povinnosti orgánů pečlivě objasňovat příčiny jeho provinění a jeho osobní či rodinné poměry,
- nutnosti konat hlavní líčení v jeho přítomnosti.
Komunikace mezi vyslýchaným a vyslýchajícím musí být vždy uzpůsobena věku vyslýchaného. U dětí a mladistvých poškozených je vysoce doporučeno využití zmíněných speciálních výslechových místností, které nepůsobí stroze úředně, ale naopak uklidňujícím dojmem.
Zastoupení advokátem
Výslech mladistvého v trestním řízení je obzvláště choulostivým tématem. Jakýkoliv nešetrný zásah orgánu činného v trestním řízení může nepříznivě ovlivnit psychický i sociální vývoj mladistvého. Z toho důvodu český právní řád, v souladu s mezinárodními úmluvami, poskytuje mladistvým zvýšenou ochranu, ať už před justičním systémem stojí v roli zranitelné oběti, traumatizovaného svědka, nebo obviněného pachatele, u nějž je kladen důraz na výchovný účel řízení. Ať už se ocitnete v kterémkoli z těchto postavení, neváhejte se na nás obrátit. Jako zkušení advokáti dohlédneme na správný průběh výslechu i dalších součástí trestního řízení.