S účinností od 1. 9. 2012 byl zákonem č. 193/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. řád“), a některé další zákony, do českého procesu zaveden angloamerický institut vyjednané spravedlnosti, známý ze systému práva common law – tzv. dohoda o vině a trestu.
Na poli odborné veřejnosti se často diskutuje o negativních důsledcích kolize institutu dohody o vině a trestu s mnoha procesními zásadami trestního práva, z nichž většinu institut modifikuje, není-li s nimi v přímém rozporu. V rámci tohoto příspěvku se zaměřuji na nesoulad dohody o vině a trestu se zásadou hmotněprávní – nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege. V českém právním řádu totiž absolutně absentuje provázání procesní úpravy řízení o dohodě o vině a trestu s hmotněprávní úpravou sankcionování v zákoně č. 40/2009, trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“).
Bulletin advokacie, č. 12, 38 – 42. 11/2016